EPIPACTIS PURPURATA Sm. – kruštík modrofialový

Pramen: www.botany.cz

Synonyma: Epipactis helleborine subsp. varians (Crantz) Soó, Epipactis sessilifolia Peterm., Epipactis varians (Crantz) Fleisch. et Rech., Epipactis violacea (Dur.-Duq.) Boreau, Epipactis viridiflora (Hoffm.) Rchb.	Česká jména:
Rozšíření: Evropa a západní Sibiř – areál je však značně přerušovaný, vyskytuje se na západě Pyrenejského poloostrova, v Anglii, západní Francii, zemích Beneluxu, Německu, dále prochází střední Evropou až do Ruska, jižně zasahuje přes Balkán až do Řecka. U nás roste porůznu v Čechách, zejména v oblasti od Polabí po podhůří Orlických hor, Českotřebovsko a Litomyšlsko, také vzácně v severních Čechách; v západních a jihozápadních Čechách jen ojediněle, zcela chybí v málo lesnatých oblastech středních Čech. Na Moravě roste roztroušeně, především na Brněnsku, Znojemsku, v oblasti Chřibů a v jižní části Karpat, téměř chybí na jižní Moravě; na severní Moravě spíše v níže položených oblastech.	Ekologie: Roste v sušších a stinných listnatých i smíšených lesích, většinou na těžších a kyselých půdách. Druh je silně mykotrofní.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–60 cm vysoká, přímé lodyhy často vyrůstají ve skupinách, listy vejčité až kopinaté, modrofialově naběhlé, 2–3krát delší než široké, květy poměrně velké, široce otevřené okvětní lístky přítupé, vnější šedozelené, vnitřní zevnitř žlutavě nebo zelenavě bílé. Kvete od července do září.	Ohrožení a ochrana: Kruštík modrofialový je řazen k ohroženým druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona (§3), podléhá také ochraně mezinárodní úmluvy CITES.
Poznámka:	Výskyt na Dobersku: Údolí Klíčavy, Křivoklátsko; Bílichovské údolí, Bílichov; Krnčí a Voleška, Libušín

Výskyt (+ = nález potvrzen autorem webu):	Foto převzaté z internetu (bez fotogalerie):